Alena Longour: Vítejte v divočině!

Každý den, každou minutu i vteřinu se tady odehrávají ty nejúžasnější příběhy. Příběhy plné napětí, stejně jako divoké i něžné krásy, takové, jaké dovede psát jenom příroda. V tomto případě v Haut-Thorenc, v přírodní rezervaci Monts d'Azur. Docela běžně můžete pozorovat bizony, koně Převalského, jeleny... Pod projektem je podepsaný ředitel rezervace, veterinář Patrice Longour, který si spolu se svou ženou Alenou začal před sedmnácti lety plnit svůj sen. A právě o tomto snu jménem la Réserve biologique des Monts d'Azur jsme si s Alenou Longour povídali...

Jak jednoduše (nebo spíš asi složitě) se dá vykouzlit, jenom kousek od rušných míst Côte d'Azur, divoká příroda? Třeba do Grasse je to jenom 44, do Cannes 60 kilometrů...

Měli jsme velké štěstí. Místo zvané "Domaine du Haut Thorenc" bylo člověkem a urbanizací ušetřeno, v oblasti a na rozloze 700 hektarů byly všechny podmínky pro vypuštění evropských divokých zvířat. Museli jsme jen vyhrnout rukávy a pustit se do boje s administrativními procedurami. To byla ta nejtěžší a nejdelší část našeho dobrodružství...

Rezervace byla otevřena v roce 2007 a skutečnost, že jsme v blízkosti velkých měst, je pro návštěvníky rezervace výhodou.

Když jste se poprvé ocitla v Thorenc, byla to takříkajíc "láska na první pohled"? Nikdy jste od té chvíle už nezatoužila žít například v centru Paříže nebo Prahy?

Byla to láska na první pohled pro mého muže. Pro mě to bylo trochu jiné... Od dětství jsem žila ve městě a kromě víkendů s rodiči na chatě, moje životní prostředí tvořil asfalt, panelák a trošku zeleně. Patrice jsem poznala během studií na univerzitě v Praze, takže jsem byla opravdová měšťačka.

Když mě manžel poprvé vzal do Domaine du Haut Thorenc, moje první věta byla: Nikdy. Je vyloučeno, abych tady žila!!! Dnes, o 18 let později, vůbec nelituji, a kdybych se musela vrátit do města, bylo by to pro mě opravdu těžké...

Jaké vlastnosti (a znalosti) musí člověk mít, aby projekt jako je Monts d'Azur byl úspěšný? Jak velkou dávku optimismu potřebuje?

Monts d'Azur Reserve existuje díky Patricovi. Podle vyprávění jeho rodičů měl už od toho nejútlejšího věku vášeň pro zvířata a nikoho tudíž nepřekvapilo, že se rozhodl stát se veterinářem.

Když se rozhodnete vytvořit takové dílo, jakým je rezervace, musíte mít ten nápad.... Patrice je ale vizionář, už dávno pochopil, jak nezbytná je pro přežití lidstva ochrana biologické rozmanitosti... Aby takový projekt měl úspěch, je ovšem potřeba víc než optimismus nebo vášeň. Vyžaduje hodně inteligence, velké znalosti, vytrvalost, odvahu i trošku šílenství... Mou rolí bylo doprovázet ho v dobrodružství, pomáhat mu v oborech mně blízkých a především přiložit ruku k dílu tam, kde bylo nutné.

Uměli jsme, bez nějakého teoretizování, oddělit naše osobní aktivity a co nejúčinněji je uplatnit v oblastech, které byly prioritou. Tak, abychom zajistili, že projekt půjde kupředu.

Vaše rezervace je jediná svého druhu v Evropě - v čem spočívá její výjimečnost? Čím se tak výrazně liší od jiných přírodních parků? Jak velkou inspirací byly africké rezervace?

Zvláštnost rezervace Monts d'Azur spočívá v její výchozí myšlence: vrátit volně žijícím zvířatům jejich místo v přírodě. Dokázat, že interakce mezi druhy, druhy s prostředím jsou prospěšné pro přírodu a člověka, který je její součástí...

Rezervace Monts d'Azur je prvním místem v Evropě, kde opět v jednom a tomtéž prostoru žijí evropský zubr a kůň Převalského... nezapomeňme na jeleny, laně, divočáky atd. atd. Inspirace pochází z Afriky, to je nesporné. Prezident Botswany, pan Ian Khama přišel v roce 1998 s výzvou, aby Patrice vytvořil ve Francii rezervaci. Takovou, v níž by divoká zvířata měla dostatečný prostor, aby se mohla vyvíjet, živit se při sdílení zdrojů s jinými druhy, rozmnožovat se, mít společenský život. A kde člověk zasahuje pouze jako pozorovatel... To je ten základ, který se Patrice naučil v Africe.

Jaké představy mají vaši návštěvníci a s jakou zkušeností z Thorenc odjíždějí?

Někteří z našich návštěvníků si nedokážou představit, co je to skutečná rezervace. Možná je to tím, že výlet do Afriky nebo jiných vzdálených míst za okamžiky v divočině nemohou všichni podniknout, zato ZOO zná každý z nás. Hodně lidí si tudíž představuje rezervaci jako vylepšenou ZOO s ohradami, kolem kterých se mohou procházet. Musíme proto vysvětlovat, že je nezbytný doprovod průvodce, že musí mít předchozí rezervaci, že jsou pevně stanoveny návštěvní hodiny...Ale téměř všichni, kdo opouštějí rezervaci, rozumí důvodům tohoto provozu (alespoň doufám) a odcházejí s jinou představou volně žijícího zvířete, jeho rolí a jeho místem v přírodě, než s jakou přišli...

Co všechno se dá na ploše 700 hektarů objevit? Kolik živočišných druhů tady žije a jakou roli hrají ve zdejším ekosystému?

Kromě symbolických zvířat, jako jsou např. zubr evropský, kůň Převalského, jelenovití... bylo přírodovědci zapsáno do seznamu několik tisíc druhů zvířat. Například ptáci, které je možné pozorovat z našich speciálních chatek, nemluvě o hmyzu, hlodavcích, plazech atd. Každé zvíře, každý druh hraje zvláštní roli v ekosystému. Evoluce druhů a přírody byla provedena logicky, každý má své místo a každý má svou funkci. Každá živá bytost užívá, znovu vytváří a ovlivňuje ekosystém jiných živých bytostí. Existuje mnoho věcí, které člověk neví a nezná, mnohé poklady jsou stále ukryté v přírodě...

K tomu, aby člověk trošku víc odhalil taje téhle půvabné panenské přírody, určitě nestačí pár desítek minut. Je možné si prodloužit pobyt třeba o den či dva?

Je pravda, že během jediné návštěvy lze pochopit jen malou část filozofie a smysl "raison d'être" rezervace Monts d'Azur. Pouze když člověk zůstane na místě několik dní, může pozorovat zvířata ve všech fázích jejich vývoje během dne, v různých meteorologických podmínkách, sledovat jejich vztahy mezi sebou, ve stejné rodině, ale také interakce s ostatními zvířaty, jejich vztah k lidem... Je také důležité pozorovat zvířata v různých ročních obdobích ... v období lásek, narození, příprav na zimu...

K následující otázce mě inspirovala jedna moudrost Hanse Christiana Andersena: "Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání". Které roční období v Monts d'Azur návštěvníky nejvíc přitahuje?

Jaká moudrost! Příroda je znovuzrozena každý rok, na jaře... Stejně jako ta mláďata narozená každý rok mezi dubnem a květnem. Jak jsem zmínila, je tady několik linií, každá sezóna je jiná a každá má svůj význam. Atmosféra a barvy lesů a plání se mění, stejně jako se během roku mění postoje a chování zvířat. Pro návštěvníky ale zůstává nejpřitažlivější období jarního zrození a potom podzim s jelením troubením.

Čím byste rádi svou "knihu přírody" v budoucnu ještě obohatili? Jaké jsou vaše plány a sny?

Naším nejbezprostřednějším projektem je začlenění losů. Očekává se, že tento majestátní příslušník čeledi jelenovitých by se měl připojit k rezervaci tento rok. Potom se také zvětší prostor směrem ke skalám (barres rocheuses), aby bylo možné přivítat muflony a kamzíky... Naše kniha má ještě mnoho bílých stránek, dalo by se do ní zapsat ještě mnoho slov... Konečným snem je umožnit volně žijícím zvířatům najít pravé místo v našich životech, v našich lesích a v našem přírodním prostředí, na svobodě...

Připravila: Stanislava Bezděčková

Foto: archiv Alena Longour, Réserve biologique des Monts d'Azur, Haut-Thorenc