Anglická promenáda a její modrá židle

Vybrat si ten nejúžasnější suvenýr, který bude připomínat atmosféru Nice, není záležitost vůbec, ale vůbec jednoduchá. Ke zdejším suvenýrovým rájům rozhodně patří proslulé tržiště Cours Saleya v srdci Starého Města, gurmáni možná zamíří do obchodů "Goût de Nice", které nabízejí stovky druhů nejrůznějších delikates od zdejších farmářů... Suvenýrům vonících levandulí člověk také jen stěží odolává, stejně jako šanci, odvézt si domů ikonickou modrou židli. Přesněji židličku z jednoho ze suvenýrových obchůdků, který se nachází jenom kousek od slavné Promenade des Anglais, Anglické promenády.

Je jasné, že suvenýry z cest mají své velké vyznavače i odpůrce, ale téhle modré krásce snad nemůže nikdo upřít touhu přinášet slunečnou náladu (zvlášť na podzim a v zimě). A aby také ne, když je doma na Azurovém pobřeží, v tomto případě na Anglické promenádě (o prvenství židle se ovšem také hlásí Cannes). Připomeňme, že promenáda dostala své jméno v roce 1824 a letos tudíž oslavila dvousté výročí. Původně se jmenovala "Cesta Angličanů (Chemin des Anglais) a to z důvodu zcela jasného: financovali ji bohatí britští návštěvníci, kteří si v Nice užívali příjemnou, mírnou zimu. Dnes je promenáda, která se vine podél zátoky Baie des Anges (Andělská zátoka) dlouhá asi 7 kilometrů. Říká se, že velmi svižnou chůzí člověk ujde takovou trasu za hodinku, ovšem v případě promenády, kterou lemují palmy a hlavně architektonické skvosty ve stylu belle époque, na svižnou chůzi okamžitě zapomenete. Kolem takové krásy jako je třeba hotel Negresco přece nejde proběhnout, jen tak… 

Málokdo na té podivuhodné promenádě odolá šanci, posedět si v ikonické modré židli, v jejíž náruči se vyhlídka na Andělskou zátoku tak báječně vychutnává… Původně (ve 30. letech 20. století) byly na promenádě židle proutěné a za posezení se účtoval poplatek. Asi tak, jako když si dneska půjčíte na pláži lehátko. V roce 1950 byl vynálezce Charles Tordo osloven obchodníkem Jacquesem Ballangerem, aby navrhl a dodal téměř tisíc židlí. Nabídka byla přijata a brzy poté spatřila světlo azurového světa židle, která se stala symbolem Anglické promenády. Jak šel čas, byl design židle zdokonalován, ke slovu se dostaly moderní materiály, maličko se měnily i podoby – současný model z roku 1999 navrhl architekt a urbanista Jean-Michel Wilmotte.

Občas se také objeví diskuze na téma: A je modrá židle židlí, nebo jde o křeslo? Abychom byli úplně přesní, je to křeslo. Má područky a jako křeslo bylo navrženo. Model je ale svou praktickou konstrukcí a ergonomickými výhodami natolik propracovaný, že mu dává vzhled židle. Populární modré židle také inspirovaly řadu umělců a designérů, například francouzského výtvarníka Yvese Kleina, který se v Nice narodil a byl známý svým používáním modré… 

Modrá židle hraje hlavní roli v těch nejrůznějších oblastech (samozřejmě v reklamě) a dokonce i si na ní coby na čokoládě můžete pochutnat. Úplně nejlepší ale je, jednoduše se posadit a koukat se do dáli přes úžasné barvy moře k obzoru. Jen tak si trochu snít…

Barva existuje sama o sobě, má svou vlastní krásu. (La couleur existe en elle même, possédant sa propre beauté.)

Henri Matisse