Monako nejen v čase prázdninovém

     Na Azurovém pobřeží je velmi, velmi snadné nechat se unášet sny a fantazií, prožít neobyčejná dobrodružství. A protože, jak říkal Karel Čapek, "každé skutečné dobrodružství vzniká nárazem fantazie na skutečnost", je tady jeden ze snových tipů: Principauté de Monaco.

S lehkou nadsázkou by se dalo říct, že cesta do Monackého knížectví není vůbec složitá. Jednoduše autem po dálnici A8, exit Monaco, pokud zvolíte letadlo, přistanete v Nice a pak můžete pokračovat buď helikoptérou (za sedm minut jste v pohodě v Monaku) nebo limuzínou, cesta trvá půlhodinku. Potom je tady ještě samozřejmě loď - v Monaku jsou dva přístavy: Port Hercule a Fontvielle...

Ale zpátky do reality: pokud přijedete vlakem, což byl i náš případ, dojdete z nádraží pěšky do centra města asi za dvanáct minut. A najednou se ocitnete ve světě neobyčejných příběhů, jejichž děj se odehrává v nádherných scenériích výběžku Přímořských Alp, koukáte na terasovitý terén, na dosah máte luxusní hotely, přepychové jachty, proslulé kasino... Pěkná pohádka, co?

Na adresu Monaka, jeho architektury, společenského života už zaznělo (a ještě určitě zazní) nespočet komplimentů a přirovnání. A mezi nimi i názor, že pokud chce člověk zachytit aspoň odlesk tohoto pohádkového ráje, potřebuje nutně patřičné množství kreditních karet. Až tak úplně pravda to není, jestliže do těchto končin někdy zavítáte, vůbec se nenechte podobným tvrzením odradit a v pohodě objevujte všechny příjemnosti. Nevadí přece, že nebudete vysedávat u rulety v proslulém Casino de Monte-Carlo, i bez oblíbené kreditky může člověk obdivovat palác, který v roce 1878 postavil architekt pařížské opery Charles Garnier... Nebo se pokochat květinovou krásou v exotické zahradě Jardin Exotique, v Oceánografickém muzeu (Musée Océanographique) nakouknout do podmořského světa či malým turistickým vláčkem Azur Express projet během půlhodinky celé město...

Kdo má namířeno do Monaka nepochybně dopředu ví, co všechno by měl v tomto maličkém, ale půvabném knížectví vidět, zažít, vyfotit, natočit... Mezi vzpomínkami bude mít určitě čestné místo Palais du Prince s proslulou výměnoustráží - pokud se ovšem podaří dorazit přesně v 11 hodin a 55 minut na Place du Palais. A to je ta pravá chvíle pro amatérské fotografy a kameramany - přesně pět minut před polednem turisté ještě víc zintenzivní tempo cvakání fotoaparátů. Střídání stráže je zkrátka událost...